Na naší planetě existuje více než 3000 druhů hadů. Asi 600 z nich jsou jedovatí, a jenom 200 (7 %) je schopno zabít nebo zranit člověka. Nesmíme ale zapomenout na hady jako krajta, nebo hroznýš, kteří nám sice nedokážou ublížit jedem, ale mají na to jiné způsoby. 
 
Jejich vzhled je velmi netypický. Dlouhé a protáhlé ještěrky bez nožiček, které se plazí po zemi mezi stébly trávy. Mezi zajímavé problémy, se kterým se musela příroda vyrovnat je, že tito plazi jsou studenokrevní. Aby se zahřáli musí regulovat teplotu těla šupinami, které mají na celém povrchu těla – netýká se to všech druhů, protože některé mají šupiny pouze na břichu. 
 
Dalším velice zajímavým aspektem je jejich jed, který používají k neutralizaci oběti během lovu. Mají ve zvyku spolknout celý svůj úlovek, který potom velmi dlouhou dobu tráví.
 
Může se had kousnout do jazyka? Zabije ho to?
 
Stejně jak se můžeme kousnout do jazyka nebo tváře my, tak i hadům se občas stane, že si někdy dokážou nechtěně ublížit. Otázka zní, jestli je zabije vlastní jed? Odpověď je, ne, nezabije, protože každý jedovatý had je odolný vůči vlastnímu hadu. 
 
Dokáže jeden druh hada zabít jed hada jiného druhého?
 
Ano, protože každý druh hada má jiný jed a v jeho krvi jsou protilátky jen proti vlastnímu jedu. 
 
Jak to, že jed nezabije hada, když sní svůj úlovek?
 
Zde se už vůbec nejedná o protilátky, ale o způsob fungování jedu samotného. Hadí jed se stává nebezpečný pouze při kontaktu s krví po vstříknutí pod kůži tzn. že v hadím žaludku tento jed nevadí.
 
Kousnutí smrtelně jedovatého hada nás zabije. Copak by se ale stalo, kdybychom jeho jed vypili?
 
Úplně stejně jako v případě hada, co sní např. myš zabitou vlastním jedem, tak i v našem případě platí stejné pravidlo, avšak pořád existuje riziko, že můžeme mít poraněnou sliznici a jed se nám dostane do krevního oběhu a stává se nebezpečným.